Odborná činnost
příroda, její ochrana a monitoring biodiverzity
Lokalita Rochus představuje členité území tvořené pestrou mozaikou vegetačních prvků, která vznikla díky různé intenzitě obhospodařování a využívání tohoto území. Po ukončení činnosti armády se zde vyvinula unikátní divoká krajina s hodnotnými přírodními prvky.
V současnosti má lokalita charakter křovinatých strání, ve kterých se mísí bohaté spektrum lučních porostů s roztroušenými skupinami především ovocných stromů. Na pestrou vegetaci pak navazují různorodá živočišná společenstva. Na poměrně malém území se tak můžeme setkat s nejrůznějšími druhy rostlin a živočichů, které společně vytváří přírodní bohatství této unikátní lokality. Při rozsáhlém přírodovědném průzkumu zde bylo objeveno téměř třicet druhů rostlin náležejících do Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. V rámci živočišných společenstev zde bylo zaznamenáno přes sto druhů ptáků, z nichž téměř třetina je chráněna zákonem. Díky pestré vegetaci je zde zastoupena také široká škála hmyzu s druhově bohatou skupinou motýlů.Od roku 2005 je lokalita Rochus zařazena do evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, která představuje síť celoevropsky významných a chráněných přírodních území. Hlavním předmětem ochrany je zde motýl bourovec trnkový, jehož dospělci na lokalitě poletují na přelomu září a října.
Z těchto důvodů probáhá každoročně v lokalitě monitoring biodiverzity.
Terénní etnografický výzkum
Základem vzniku muzejní expozice je etnografický terénní výzkum lidového stavitelství v oblasti uherskohradišťského Dolńácka, které je jednou z podoblastí etnografického regionu Slovácko.
Nezbytnou součástí přípravy projektu muzea v přírodě je terénní etnografický výzkum, který společnost Park Rochus, o.p.s., provádí od počátku roku 2012. Po vzoru Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které v rámci grantových projektů uskutečnilo v letech 2007 – 2011 rozsáhlý terénní výzkum v jednotlivých okresech Zlínského kraje, provádí i naše společnost samostatný výzkum v okrese Uherské Hradiště a díky spolupráci se Slováckým muzeem se opírá o jeho předchozí výsledky, které aktualizuje a doplňuje. Dokumentace tradičních staveb má obrovský význam pro zachycení posledních reliktů tohoto typu kulturního dědictví, které je ohroženo zánikem (v podstatě je k němu již odsouzeno) snad více než všechny ostatní oblasti lidové kultury, což potvrzuje i tento opakovaný výzkum po několika letech. Téměř denně zaniká množství lidových staveb, které nevyhovují dnešním nárokům na bydlení a dnešnímu vkusu uživatelů. Většina obytných tradičních staveb je buď neobývaná a často chátrající, nebo jsou využívány k chalupaření a obvykle jsou více či méně těmito chalupářskými zásahy znehodnoceny. Jen málo objektů, které jsou dokladem lidové stavební tradice, je trvale obydleno, a přitom si zachovalo svůj původní vzhled.
Realizací výzkumu vzniká ucelený soubor materiálů prezentující zkoumanou problematiku z různých úhlů pohledu odborného zaměření. Výsledky poskytnou přehled a východisko pro různé možnosti dalšího odborného zpracování. Výzkum je prováděn podle metodického manuálu, aby zaměřil pozornost na stejné zkoumané jevy, aby se používala jednotná terminologie i systematika a výsledek přinesl jednoznačné informace. Terénní výzkum se zaměřuje na období od 18. století po padesátá léta 20. století a doprovází ho studium dostupných archivních materiálů s využitím starých map stabilního katastru a indikačních skic z 19. a počátku 20. století, historických pohlednic a fotografií. Terén Uherskohradišťska vymezený oblastí tvořenou pomyslnými přímkami mezi obcemi Košíky – Osvětimany – Hluk – Zlámanec jsme si pro první fázi výzkumu rozdělili do tří: obce pod Chřiby, obce v bezprostředním okolí Uherského Hradiště a obce Poolšaví. Výzkum je rozdělen na dvě hlavní části. První částí je vždy návštěva vybrané lokality, vytvoření fotodokumentace, výběr nejzajímavějších objektů tradičního lidového stavitelství a získání všech dostupných informací týkajících se lokality (historické fotografie, rozhovory s pamětníky a jiné). Druhou částí výzkumu je zpracování získaného materiálu do konkrétní podoby, ať už do zprávy z terénního výzkumu se zdůrazněním zajímavých částí, tak do grafické podoby – zaměření konkrétních objektů zajímavých z hlediska lidového stavitelství (k dnešku má společnost Park Rochus, o.p.s., zpracováno 22 objektů a u dalších zaměřování probíhá). V souvislosti s konkretizací situačního plánu muzea zaměřujeme pozornost také na hospodářské, technické a řemeslnické objekty. Zvláštní pozornost je věnována vinohradnickým stavbám a kultuře pěstování vinné révy na Uherskohradišťsku.
Sbírkotvorná činnost
Bez sbírkotvorné činnosti by nebylo možné vybavit muzejní expozice předměty, které dokládají a prezentují způsob života našich předků. Pokud takové předměty vlastníte a nevíte, co s nimi, můžete nám je nabídnout!
Při získávání sbírkových předmětů společnost Park Rochus, o.p.s., úzce spolupracuje se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. Odborní pracovníci Slováckého muzea jsou zastoupeni ve sbírkotvorné komisi společnosti, která pomáhá s oceněním vykupovaných předmětů. Slovácké muzeum také pro společnost v rámci možností dodavatelsky zajišťuje konzervaci fondu. Základní očištění po převozu předmětů do depozitářů společnosti ale provádějí údržbáři, případně etnograf společnosti Park Rochus. V poslední době byl sbírkový fond obohacen např. o řadu předmětů denní potřeby, textilie, kuchyňské náčiní, keramiku, staré pračky, obrazy a drobnější nábytek – židle, postele a lavice. Evidence předmětů sbírkového fondu je zpracována v databázovém systému BACH.
