Barokní kaple sv. Rocha je dominantou celého areálu a významným poutním místem. Kaple byla vystavěna jako připomínka morové rány, která v roce 1680 postihla Uherské Hradiště. V roce 2009 byla obnovena do podoby původního poutního kostelíka.
Tato kaple na vrcholu Černé hory je spolu se sloupem sv. Rocha ve Smetanových Sadech dnes již jedinou připomínkou zhoubné morové epidemie, která postihla obyvatele Uherského Hradiště v roce 1680. Tehdy se rozhodli přední hradišťští měšťané, že věnují část svého majetku na výstavbu kapličky, zasvěcené patronům morové rány, tedy sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie. Povolení ke stavbě jim bylo vydáno 28. 9. 1680. Pro stavbu kaple byl vybrán kopec nad „viničnou horou mařatickou“ a základní kámen byl položen 12. 11. 1680. Stavba se však protáhla na dlouhou dobu, jednou z hlavních příčin její dlouhé výstavby byl požár, který 24. 4. 1681 zničil velkou část Uherského Hradiště. Veškeré finanční prostředky byly tehdy potřebné k obnově městských domů.
V říjnu 1687 byla vyzvednuta báň věže a dokončena stavba kněžiště, jež bylo vysvěceno 20. 1. 1700. Ve stavbě kaple se dále pokračovalo stavbou chrámové lodi, předsíně a později byla ke kapli přistavěna poustevna pro strážce kostelíka. V roce 1715 po velké vichřici spadla část střechy a kaple byla poprvé opravována. Za Josefa II. v roce 1786, byla kaple odsvěcena, věž sňata a počátkem 19. století byla užívána jako prachárna.
V období první republiky byla zásluhou Dr. A. C. Stojana a hradišťských občanů ing. Vojtěcha Stancla a JUDr. Miloslava Skácela kaple sv. Rocha navrácena původnímu účelu. V roce 1931 byla znovu vysvěcena a začaly se u ní odbývat pouti.
V roce 1964 byla poškozena střecha a péčí věřících byla v letech 1965 až 1968 opravena. Na den svátku sv. Rocha (16. srpna) se zde pravidelně konávaly poutě, které však počátkem 70. let 20. století byly ukončeny. K jejich obnovení došlo po roce 1989. V roce 2009 byla dochovaná část kaple obnovena a původní půdorysný rozsah celé stavby objevený při archeologickém průzkumu byl zdůrazněn kamennou zídkou.
Citováno z publikace Bezděčka, Pavel – Rašticová, Blanka (eds.): Mařatice – Rochus významná přírodní lokalita Evropy. Uherské Hradiště: Město Uherské Hradiště, 2009.